V prvních letech života dítěte počítejte s určitostí se sto tisíci. Musíme si uvědomit, že výdaje nám vznikají už v těhotenství. Ušetřit se dá na oblečení, pokud máme možnost mít nějaké po odrostlejším dítku a pak také na jídle, pokud dítě dlouho kojíme. Pak také na plenách, pokud budeme používání jednorázových plen prokládat plenami látkovými.

Investice na základní škole

Základní kola nám může „spolykat“ kolem šesti set tisíc korun. Nejsou to jen učebnice, sešity, ale také oblečení, elektronika, kapesné, kroužky, tábory. Ano, je to opravdu tolik. Samozřejmě se dá ve korigovat, tedy stlačit částku směrem dolů. Ne každé dítko se chce věnovat zábavě, ke které potřebuje drahé vybavení. Záleží také co chcete svému dítěti dopřát.

Investice na střední škole

Počítejme, že bude vaše dítko studovat čtyři roky. Potřebovat budete určitě dvě stě tisíc korun. Některé rodiče vydají i mnohem více. Berme ale v potaz, že děti jsou od patnácti způsobilé docházet na brigády a mohou si tak vydělat penz, naučit se znát jejich hodnotu a začínají poznávat, jak to vlastně s penězi je. Jak dlouho se vydělává třeba tisíc korun a jak snadno se pak dá utratit.

Investice na vysoké škole

Vysoká škola je hlavně o částce za stravování, dopravu a ubytování. Odborníci vypočítali částku na toto pěti až šesti leté období na tři sta tisíc korun. I tady se ale počítá s tím, že se bude dítko na svých potřebách finančně podílet.

Investice celkem

Když si částky sečteme zjistíme, že to tedy rozhodně není malá částka. Více než milion korun. S plánováním rodiny bychom si tento fakt měli uvědomit. Ono se to zdá jako částka šílená, kterou prostě nahromadě nemáte. Ale pokud oba vyděláváte a máte zázemí rodiny, bydlení, dá se to zvládnout. Možností je také investovat a vydělat více peněz najednou nebo v kratším časovém úseku. I tudy může cesta vést.

            První návrhy na výstavbu dálnice se v Československu objevily již ve 30. letech 20. století. A samotná stavba dálnice D1 byla schválena v listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939  a v srpnu 1939 byly stavební práce už v plném proudu. S výstavbou celé dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány z části změněny, ale výstavba i tak pokračovala až do roku 1942. Poté byla, po postupném omezování, definitivně zastavena, protože cementu a oceli bylo v té době potřeba úplně jinde.

            Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby dálnice. Avšak po únoru roku 1948 došlo ke znárodnění firem, které se podílely na stavbě a v roce 1950 se již s dostavbou dálnice nepočítalo. Stavba jako taková ztratila svůj význam a pohled se přesunul k jiným důležitějším socialistickým stavbám. Celkově se tedy od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30% dálnice mezi Prahou a Brnem.

            O obnově stavby dálnice Praha – Brno se rozhodlo naštěstí později, neboť předsednictvo vlády 8. srpna 1967 odsouhlasilo opětovné zahájení její výstavby. Po jejím obnovení se počítalo s tím, že dálnice povede až na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Stavba se slibně rozjela a 12. července 1971, tedy před více než 45 lety, byl v Československu konečně otevřen první úsek dálnice D1 a to z Prahy do Mirošovic v celkové délce 22,6 kilometru. Současná délka dálnice D1 je 377 kilometrů a v provozu je 352 kilometrů.

            Na dálnici D1, se s rychlým rozvojem automobilismu v 90. letech, markantně zvýšil provoz. Později také vstup České republiky do Evropské unie a zrušení celních kontrol způsobily, že se dálnice D1 stala atraktivní spojnicí mezi západními státy a střední a východní Evropou. V současnosti je dálnice D1 hlavním a nejvýznamnějším úsekem z Prahy do Brna a také nejvytíženější dálnicí u nás. A to s sebou bohužel přináší nemalé potíže.

            Velký provoz, starší úseky dálnice konstruované na nižší maximální rychlost než je dnes běžné a také trasa dálnice, která vede ve vyšší nadmořské výšce a s tím související změny počasí. To jsou jedny z hlavních důvodů, proč se dálnice D1stává nevyhovující, je často přetížená a až příliš často dochází k mnoha dopravním nehodám.

            A proto se výhledově se plánuje modernizace dálnice D1, přestavba a její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno. Markantním problémem tohoto náročného projektu je však jeho financování. Technická náročnost záměru, cenu přestavby takového rozměru, velmi navyšuje. Plánovaná přestavba je tedy odsunula do vzdálené budoucnosti a to pravděpodobně až do roku 2050. Schválena byla pouze modernizace a rozšíření dálnice.

            Nepohodlné a především velmi rizikové betonové desky budou rozdrceny a pak znovu použity pro novou konstrukci dálnice. Díky nového povrchu zmizí na D1 tolik nenáviděné praskliny a nebudou se již tvořit vyjeté koleje. Modernizace dálnice D1 zahrnuje i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a také doplnění protihlukových opatření. Modernizace prvních úseků dálnice D1 byla dokončena v roce 2014 a 2015. Rekonstrukce všech úseků by měla trvat celkem 5 až 10 let. Dosavadní rekonstrukce dálnice D1 je rozdělena do 21 úseků, celkové náklady se očekávají okolo 24 miliard Kč.

Zaříte se v šití mezi začátečníky a uvažujete o koupi svého prvního šicího stroje? Nebo se vám ten starý rozbil a potřebujete nový? Tak či tak si musíte zodpovědět několik otázek, které vám pomohou vybrat přesně ten stroj, který pro vás bude nejlepší a bude nejvíce vyhovovat vašim účelům. Na co se tedy musíte sami sebe zeptat?

1. Jak často máte v plánu šít? Pokud potřebujete stroj pouze k běžným opravám, tak nemá smysl do něj příliš investovat. Naopak v případě, že se chystáte šít častěji, nebo i denně, potom byste měli uvažovat o kvalitnějších strojích.

2. Co budete šít? Zamilovali jste se do patchworku? Potom si pořiďte stroj s dostatečným prostorem pod ramenem a ideálně i přídavným stolkem, kde bude dostatek místa na velké kusy látky. V případě šití oděvů vám dobře poslouží šicí stroj s volným ramenem.

3. Kolik jste schopni a ochotni do stroje investovat? Záleží to samozřejmě na odpovědích, které si dáte u předchozích dvou otázek, ale také na vaší momentální
finanční situaci.

4. Záleží vám na značce? Spousta lidí si myslí, že značka zajistí to, že bude stroj kvalitnější a více toho vydrží. Není to ovšem pravda a podle mého názoru na značce vůbec nezáleží. Během koupě je důležitější zajít do specializovaného obchodu a nenakupovat v supermarketech, než mít na stroji připevněné jméno nějaké slavné značky.

5. Vyplatí se pokračovat v hledání? Je možné, že jste narazili na stroj, který se vám líbí. To ovšem neznamená, že ho musíte okamžitě koupit. Vyčkejte, porovnejte ho s dalšími šicími stroji, zajděte za odborníky a jednotlivé stroje si u nich také vyzkoušejte. Tak si budete moci být naprosto jisti, že nesáhnete vedle.
To, co je během volby naprosto nejlepší, je sednout si, vzít kus papíru a ještě předtím, než začnete skutečně hledat, tak si sepsat vše, co od svého šicího stroje očekáváte a zároveň si odpovědět na všechny výše zmíněné otázky. Jak se říká, co je psáno, to je dáno. Když budete mít v ruce seznam cenového rozpětí, času, který chcete šití věnovat, nebo vypsané vlastnosti a příslušenství, které by podle vás měl mít, bude se vám hledat mnohem lépe a konečná volba bude jednodušší.